Sociolog: U nás se stalo zvykem stavět supermarkety v centru

Někdo má rád vše po ruce – práci, obchody nebo třeba divadla. Kvůli zájmovým kroužkům nechce dělat svým dětem taxikáře. Takoví lidé volí pro své bydlení velká města, která dokáží nabídnout všechny služby pro pohodlný život. 

Mnoho lidí v poslední době už ale přestal bavit rušný městský život a stěhují se do okolních vesnic, které naopak nabízejí klid a také lepší životní prostředí, což je zrovna v našem kraji velmi ceněná devíza. Pochvalují si i lepší sousedské vztahy.

Každý typ bydlení má zkrátka své pro, ale i proti. Najít jednoznačnou odpověď na otázku, kde se lidem žije lépe, proto není tak úplně možné. Důležité je, aby byl každý spokojený tam, kde si našel tu svou střechu nad hlavou.

Na vesnicích panuje klid

Život na vesnicích, kde čas ubíhá pomalu, se podle lidí diametrálně liší od rušného bydlení v centru města. Za hlavní výhody považují přírodu, klid, ale i výpomoc sousedů

Převážně zástavba rodinných domů, pár autobusových zastávek a všudypřítomné ticho. To je jen zlomek rozdílů mezi vesnicí a uspěchaným centrem města. Právě pomalý život bez stresu, zvonících tramvají a projíždějících aut si obyvatelé okrajových částí Ostravy pochvalují.

„Na vesnici se mi líbí, že je to kousek do přírody a je tady lepší prostředí pro děti. Můžou si hrát třeba na zahradě nebo hřišti a nemusíte mít strach, že je něco přejede, čehož bych se třeba v centru obávala," přiblížila své pocity Tereza Vojtková z Hošťálkovic a dodala, že snad jedinou vadou na kráse života v okrajové části moravskoslezské metropole je nedostatek kulturních akcí. „Je tady pár hospod a občas nějaká zábava, ale myslím si, že pro mladé lidi je na vesnici nuda a raději vyhledávají ruch centra," doplnila Vojtková.

Nejen obchody

Dostupnost obchodů se základními potravinami je v okrajových částech Ostravy většinou dostatečná. S otevírací dobou to ale bývá horší.

„Pravidelně se mi stávalo, že jsme s přítelem nakupovali na benzince, protože v době, kdy jsme se vraceli z práce, už měly obchody a hypermarkety zavřeno. Takže když jsme si večer uvědomili, že nám chybí něco k jídlu, museli jsme na benzinku," řekla Deníku Eliška Korbelová z Proskovic.

„Výhoda byla, že jsem se vždycky cítila tak trochu jako na dovolené. Je tam úplně jiná atmosféra a lidé než ve městě, a člověk si mohl v klidu s knížkou třeba sednout na zahradu a všude kolem bylo ticho. Více jsem si tam odpočala," doplnila sympatická slečna z Proskovic.

Takže příroda a příjemní, přátelští lidé, čisté a tiché prostředí. Co dál? Podle Daniela Sywaly ze Staré Bělé jsou hlavní devízou života na vesnicích sousedské vztahy. „Se sousedy vycházíme skvěle. Zrovna nedávno nám paní odvedle přinesla na ochutnávku bramborové placky, soused nám pomohl s opravou fasády a i my schováváme kosti od oběda pro sousedovic psa. To je určitě výhoda oproti anonymnímu centru města," vysvětlil obyvatel Staré Bělé s tím, že mezi nevýhody by zařadil špatnou dopravu. „Autobusy jezdí co hodinu a večer a o víkendu ještě hůř. Když se třeba někde večer bavím, musím se přizpůsobovat jízdnímu řádu nebo pořád jezdit autem s tím, že si člověk nemůže dát ani pivo," uzavřel Sywala.

Ve městě je všechno po ruce

Centrum města se po skončení pracovní doby takřka vylidní. Zůstává zde jen pár lidí, kteří si střed Ostravy vybrali jako místo svého bydliště. Pochvalují si dostupnost všech služeb, trápí je naopak hluk a horší ovzduší

Šéf strojírenských Vítkovic Jan Světlík nebo třeba fotbalový útočník Baníku Václav Svěrkoš mají jednu věc společnou. Oblíbili si bydlení přímo v centru Ostravy. Ač by si určitě mohli pořídit pěkný domek se zahrádkou někde na okraji města, raději žijí v srdci metropole.

„Pro mě je centrum Ostravy úžasné. Je tady klid, pohoda, krásné staré baráky s metrovými stěnami. Vyjdu z domu a za pět minut jsem na Kuřím rynku a nemusím startovat žádné auto. Cokoliv je blízko," shrnul v jednom z rozhovorů pro Deník výhody života v centru Jan Světlík.

Blízké služby

Podobně, tedy především v blízkosti všech služeb, vidí klady městského života také další obyvatelé centra Ostravy. Zároveň ale uznávají, že je řada věcí, které je v místě bydliště trápí. „Vadí mi tady zvýšená prašnost a hluk. Také se mi zdá, že mám méně soukromí oproti lidem, kteří bydlí v rodinném domě na okraji Ostravy," vyjádřila se Pavla Lukšová, která žije poblíž Husova sadu.

Adresu bydliště v centru Ostravy má také Robert Šimčík. Našel si tu kamarády, má zde své oblíbené obchody i hospůdky, rád zajde také na brusle či na piknik do Komenského sadů. „Je tu výborná dostupnost všeho, co potřebuji k životu. Navíc jsou ve zdejší staré zástavbě moc hezké byty," zhodnotil pozitiva.

I on ale uznává, že některé klady centra negativně vyvažují zápory. K těm hlavním řadí velkou prašnost, ale i hluk. „Nemůžeme v noci moc větrat, protože nás budí buď tramvaje z nedaleké Nádražní ulice, nebo řvoucí opilci, kteří jdou ze Stodolní a dělají nepořádek," řekl ještě Robert Šimčík a dodal: „Těch výhod je ale určitě více a na zápory si člověk časem zvykne."

Jaké jsou vaše zkušenosti s životem ve městě či bydlením na vesnici? Napiště nám své své názory a postřehy do diskuze u článku nebo na e-mail: martin.pleva@denik.cz. Ty nejzajímavější zveřejníme.

Známý sociolog Jan Keller říká v rozhovoru pro Deník: U nás se stalo zvykem stavět supermarkety v centru

Je z pohledu dnešní doby výhodnější bydlet v centru města, nebo jeho okrajových částech? A čemu lidé dávají přednost? V rozhovoru pro Deník současnou situaci nastínil známý sociolog a pedagog Ostravské univerzity profesor Jan Keller. „Často jsou lidé z okrajových čtvrtí odříznuti od přírody navíc ještě betonovými pásy obchvatů. Žijí tak v ‚zemi nikoho', v prostoru, který není ani městský, ani venkovský," říká profesor Keller.

Jaké jsou obecně výhody bydlení v centru měst?

Bydlení v centrech měst vždy v minulosti šetřilo čas a peníze za dopravu, protože v centrech byly umístěny obchody, úřady a sídla nejrůznějších institucí. Výstavba supermarketů to poněkud změnila, protože v normálních zemích se supermarkety stavějí spíše na okraji měst. V centrech zůstávají butiky a obchody s luxusnějším zbožím. U nás se stalo zvykem stavět supermarkety často v centru, což vede jednak k zahuštěnosti středů měst dopravou, jednak to likviduje velkou část menších obchůdků.

Bydlení na okrajích měst má výhodu ve větší blízkosti rekreačních zón a přírody. Proti tomu působí trend výstavby průmyslových zón, které dosažitelnost venkovské přírody pro ty, kdo bydlí na okrajích měst, opět vzdalují. Často jsou lidé z okrajových čtvrtí odříznuti od přírody navíc ještě betonovými pásy obchvatů. Žijí tak v „zemi nikoho", v prostoru, který není ani městský, ani venkovský.

Kde je vůbec z pohledu dnešní doby vhodnější bydlet?

Je to různé v různých zemích. Ve Spojených státech bydlí chudší skupiny a etnické minority blíže center, což má pro ně tu nevýhodu, že mají daleko k nově stavěným průmyslovým areálům daleko za městy. Ve Francii a dalších evropských zemích došlo naopak k tomu, že chudší vrstvy jsou od centra vytlačovány stále dál na městskou periferii a centra měst jsou zabydlována těmi bohatšími.

Jak se trendy v bydlení za posledních deset let změnily? Kde chtějí lidé bydlet?

Obecně patří k relativně novým trendům, trvá to už několik dekád, takzvaný proces gentrifikace. Jde o to, že do dříve dělnických částí poblíž center měst se stěhují nejvyšší příjmové skupiny. Renovují si historické čtvrti a mají všechny výhody života v centru. Existence pěších zón jim zaručuje, že je nebude obtěžovat doprava. Bezpečnostní kamery a další opatření spolu s přítomností policie činí centra měst méně riskantními pro život a bydlení, než jsou periferie. Gentrifikace ovšem neprobíhá ve všech zemích rovnoměrně, týká se hlavně velkých historických měst.

Jak se bude situace vyvíjet do budoucna?

U nás je zatím vládnoucím trendem takzvaná suburbanizace. Lidé ze středních vrstev si stavějí domky a celá vilová sídliště ve vzdálenosti půl hodiny až hodinu jízdy autem od centra větších měst. Tento trend ovšem předpokládá nízkou cenu pohonných hmot. Osídlení vzniklá tímto způsobem nebývají napojena na hromadnou dopravu a při setrvalém vzestupu cen pohonných hmot se může tento typ bydlení, který předpokládá zpravidla vlastnictví dvou aut, pořádně prodražit.

KLADY A ZÁPORY Z POHLEDU DENÍKU

Život na vesnicích

Klady:
– Blízkost přírody
– Méně hluku a čisté ovzduší
– Možnost trávit volný čas na vlastní zahradě
– Lidé se znají a často si navzájem pomáhají
– Možnost pěstovat si na zahradě vlastní potraviny

Zápory:
– Špatná dostupnost hromadnou dopravou
– Horší nabídka služeb a zboží
– Nutnost vyřizovat úřední věci ve městě
– Méně rozmanitý kulturní život
– Místy ještě není zavedená kanalizace

Život ve městech

Klady
– Blízkost škol, lékařů, obchodů a úřadů
– Lepší šance najít zaměstnání
– Velká nabídka kulturního a sportovního vyžití
– Pravidelná hromadná dopravy
– Pestrý výběr kroužků a aktivit pro děti

Zápory
– Horší životní prostředí a hluk
– Anonymita davu, větší kriminalita
– Dopravní komplikace a špatné parkování
– Vyšší náklady na život
– Rychlé životní tempo